Na cestě za poznáním
Po dokončení třetího čísla se naše redakce rozhodla, že se ve čtvrtém čísle (jak je již ve čtvrtých číslech tradicí) budeme drbat určitou osobu. Los padl na Fenola, který se vrátil do redakce a vzal na sebe otěže kritiky. Inu nevyplatilo se mu to. Tak nějak jsem tápal jakým způsobem se do oplácení pustím. Slon má vystaráno. Slíbil, že bude (jak je již tradicí) věnovat rybářství právě jemu. Ale co já ? P.N.P.T. sem nechtěl mrvit postavou jako je Fený a proto jsem se rozhodl napsat něco co by opravdu odpovídalo realitě. Posbíral jsem informace z vyprávění Slona i Maestra a jal se psát. Zde je výsledek.
To se jednoho lednového pátku rozhodla trojice Maestro, Slon a Fenol jít trochu se hodit do nálady do vychvalovaného "Céčka". Maestro na sebe vylil půllitr "Ould špajz", Slon naleštil svoje boty značky ZETOR a Fenol se naládoval cibulí, aby se na něho náhodou nechytla nějaká kočka. Sešli se ve Zruči již v 17.00 hod., což bylo značně brzy na to, že akce začínala až v 8. Nastoupili do autobusu a Fenol poprosil o poloviční jízdné. Skupinka zjistila, že je autobus zaplněn do posledního místa. No nic. Slon s Maestrem si slušně stoupli a nechali sedět důchodce. A co myslíte, že udělal Fenol. Jeho osobitý styl. Vytasil kartičku z pojišťovny a začal křičet: "Čumaj babo. Tady to máš zeleně na růžovým. Koukej vypadnout a pusť sednout postiženého člověka." Babička by se z toho bejvala dostala, ale Fenolův dech byl značně štiplavý, snad tou cibulí. Se slovy: "S vůní mentolu." si sednul. Vystoupili u pivovaru. Slon s Maestrem zamířili k nadchodu, ale Fenol neviděl jiný východisko. Skočil do provozu a s pocitem neohroženého agenta přeběhl (nebo spíš přelétal) vozovku. Já celou věc sledoval v televizi. Výpověď řidičů byla jasná. "Byl to nějakej velbloud, kterej se snažil stopnout nějakej odvoz, možná že to byl ještěr to víte já se v hmyzu nevyznám. Ale abych neodbočoval. Slon s Maestrem ho konečně dohnali. Bohužel zjistili, že je moc brzo na to, aby zamířili do dějiště zábavy. "Mám nápad.", řekl Fenol a s úsměvem oznámil zábavný plán ostatním. Schovali se nad schodama u kulturáku a udělali si nějaký ty koule sněhu. "Jůů. Támhle jde nějaká paní s deštníkem.", jásal Fenol a se slovy "Chlapcí k zemi", hodil po stařeně koulí. Ozvala se tržná rána a podjetí střevíců. Ubohá stařena s dírou v deštníku přimrzla k chodníku. "To tele tam překáží. To už není žádná švanda.", oznamoval Fenol a bylo tím jasný, že jeho mozek (ehm) vymejšlí další blbost. Taky že jo. "Budeme dělat mentálně zaostalí. Já se Slonem budeme házet koulema a budeme se tomu strašně smát a Maestro bude šilhat a žebrat. Fenol kolem sebe házel koulema a smál se na celé kolo. Brzy ho to ale přestalo bavit a tak si usmyslil, že budou chodit kolem výloh McDonalda a budou postiženě koukat dovnitř na cpající se lidi. ... Když prošli kolem nervózních lidí po šestnácté, nevydržel to jeden pán a odnesl Fenolovi zbytek Čísburgra. Fenolovi to však nestačilo a tak se rozhodl zpestřit život i jiným, což se mu nakonec povedlo. "Sledujte. Hodím támletomu pánovi kouli vedle něj na ten sloup. On se lekne a já budu masér.", oznamoval Fený Maestrovi a Slonovi. Vzal kouli a hodil. Ovšem sloup minul a trefil červeného Peugota 206, kterej stál hned vedle. Z něj vystoupil středně namakanej chlápek. "Jé. Promiňte to byl omyl pane. Já jsem opravdu nechtěl.", stříknul si Fenol do plen "Tak omyl jo ?", řekl ten chlápek a luskl prsty. Z auta vystoupili tři gorily a chystaly se Fenola poučit o chování na ulici. "Promiňte. To byl opravdu omyl.", koktal zase Fenol. "Jo ? Tak ten omyl tě bude stát kilo (100 Kč). "Promiňte, ale já sem bezdomovec. Nemám ani vindru. ... A tak musel Fenol vyčisti všem čtyřem boty a to pořádně. To víte. To byl jen omyl. Ještě chvilku Fenola sledovali a ten se schovával v temných koutech uliček Plzně. Rázem bylo po legraci. Konečně odbila osmá hodina večerní a tak vyrazili do Céčka. Fenol takticky našel stůl v koutku celého podniku. Objednal si pivo a slaný tyčinky. Slon do sebe kopnul frťana, aby se hodil do nálady. Stejně tak Maestro. "Hele Fený mi dem vzít ňáky ženský do kola. Deš s námi ?", řekl po chvíly Slon. "Ne teď ne.", odpověděl Fenol. Slon s Maestrem šli. Chvíli potom k Fenolovi přistoupila dívka popisu: Vysoká štíhlá blondýna s obtaženým šatem. "Ahoj. Já se jmenuju Vendula. A ty.", řekla. "To je moje věc.", odpověděl Fenol a cucl si piva. "Ale. Nebuď takovej bručoun. Každý má svoje špatný dny. Asi si se rozešel s holkou co ? Jo to znam.", řekla klidně a tím trochu Fenola znejistila. "Já sem idiot. Totiž to taky, ale jmenuju se Martin. Hi hi.", odpověděl Fenol, když tu právě začli hrát plouživo píseň. "Nešel by si tancovat ?", zeptala se. "No já jsem Martin ale ...", kopnul do sebe zbytek piva, krknul si a pokračoval: "ňák se mi nechce. Nejdu." "Nevadí. Přijdu za chvíli.", řekla a odešla. "Takovýhle lidi nesnášim. Vlezlí jako Lipo a dochází po nich pivo, protože se musí zapíjet." , žbrblal si pro sebe Fenol. Když se Fenol vrátil od výčepu s novým půllitrem, vrátili se zrovna Slon s Maestrem. "Tyjo. Co to bylo za holku, taková kočka.", zeptal se Slon. "Jestli si myslel tu vyzáblou blondýnu co támhle čumí, tak už jsem moh blejt* u jinejch.", odpověděl Fenol a upil něco z piva. "Možná bys měl jít tancovat. To se ti uleví. Seš nějak nesvůj.", řekl Maestro, "no nic my dem. Čekaj na nás ženský." Za chvíli potom přišla k Fenolovo stolu dívka popisu: Tlustá malá zrzka z pihama (metr na metr). "Ahoj já sem ...", nestačila doříct, protože ji Fenol skočil do řeči: "Já jsem Martin. A tancovat klidně pudu." Fenol ji popadl a vytočil s ní parket. Dobrejch půlhodiny tam blbnul. No a pak pocítil žízeň a tak se vrátil ke stolu. Sklenici vzal na ex a tak šel znovu natankovat. Když se vrátil holka byla pryč. "Takový mám rád. Vylezou z mejch nejhlubších snů a zmizí zase jako novej sen. A musí se řádně oslavit.", mumlal si Fenol jen tak pro sebe. "Prosim tě Fenole, co to bylo za prasečí xicht ?", ptal se Slon, když se vrátili s Maestrem z parketu. "Tak pozor. Jestli chceš vědět můj názor, tak to co vytáčíte vy je osmsetkrátpadesátšestkrát horší než moje vzory dobré partnerky." , řekl Fenol. "Nu jak myslíš. My zas dem.", řekl Maestro. Potom se opět dostavila Vendula, která plna optimismu požádala Fenola o malý tanec. Fenol si však jen odkrknul a se slovy: "Byl jsem před chvílí.", se otočil k dívce zády. ....... Pevně věřím, že jste pochopili o co mi šlo a doufám, že jsem svůj úkol splnil alespoň na 20%. Fenole Sorry. Bylo to domluvený, ale začals ty. Zdraví tě:
M.J.Bodlin